Město Sokolov a jeho nejvýznamnější památky

Sokolovský zámek

Opevněné sídlo v místech dnešního sokolovského zámku vzniklo při důležité křižovatce zemských cest, z nichž nejdůležitější byla tzv. Erfurtská, vedoucí ze středního Německa přes Kraslice a Svatavu a potom cesta z Chebu do Lokte a dále do Prahy. Nejstarší písemná zmínka o Sokolově je ze 13. dubna 1279, kdy se v souvislosti s obchodními jednáními připomínají bratři Nothaftové, kteří užívali přídomek „ze Sokolova“ („de Walchenawe“). Tehdy již patrně stála a jako panské sídlo sloužila vodní tvrz, která je doložena archeologickým výzkumem.

Kapucínský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského

Kapucínský klášter byl založen v období masového zakládání kapucínských klášterů v Čechách v 17. století. Řád kapucínů byl uveden do Čech po roce 1600 a stal se jedním z důležitých článků rekatolizace v protireformačním období. Klášter, stejně jako i další katolické církevní instituce v severozápadní oblasti Čech, měl tvořit jistou přehradu proti šířícímu se protestantismu ze sousedního Saska.

Mariánský sloup

Byl postaven v roce 1701 a zhotoven chebským kameníkem Vilémem Felsnerem na základě smlouvy z 2. dubna 1699. Sloup stojí uprostřed Starého náměstí. Má čtvercovou základnu s vystouplými nárožími, na nichž jsou umístěny sochy světců s jejich typickými atributy, tj. sv. Jakuba Většího – patrona městského kostela s biblí, sv. Antonína Paduánského – patrona klášterního kostela s Ježíškem, sv. Floriána – ochránce před ohněm s vědrem s vodou hasící dům v plamenech a sv. Jana Nepomuckého s krucifixem.

Bývalý památník obětem I. světové války, dnes Rozhledna Hard

Památník stával na návrší Hard nad nemocnicí nedaleko městského hřbitova. V roce 1907 zde byla postavena rozhledna vysoká 18 metrů. Jednalo se o polygonální zděnou stavbu s dřevěnou nástavbou. V roce 1933 byla rozhledna podle návrhu architekta Heinricha Scherrera přebudována na památník obětem I. světové války. Vyhlídková dřevěná nástavba byla zbourána a na jejím místě byla instalována pětimetrová socha Krista z měděného plechu od sokolovského umělce Toniho Schöneckera (1893 – 1979). Za II. světové války byla socha roztavena a použita pro válečné účely. O zbytek památníku se po válce nikdo nestaral, a tak z něj zbylo pouhé torzo. V letech 1999 – 2001 byla rozhledna obnovena v původní podobě z počátku 20. století a 26. 4. 2001 slavnostně předána veřejnosti.